Taková normální mateřská aneb critters útočí

Mateřská dovolená.....jak krásně a lenivě to zní. To je ale jen zástěrka toho, co se pak doopravdy odehrává. Ti co mají tak ví, Ti co ne, tak jistě poznají :) Být ve střehu a vždy připravena 24/7 bez nároku na dovolenou, nemoc či spánek pokud se "šéf" zrovna nerozhodne jinak. Ale krásné na tom je, že se to neustále mění, nejdřív měsíc od měsíce a teď už pomalu den ode dne.

Každý věk má své období a my teď prožíváme jedno z těch náročnějších. Tak se o něj s vámi podělím :)
Maxík začíná chápat sám sebe, že asi taky bude nějaká ta osobnost, co si chce udělat svůj názor. Zkouší dost často co vydržíme a co nastane pak, když neuspěje, nebo ještě hůř, když mu to něco co zrovna chce v jeho očích ta zlá matka nedovolí, je něco nepopsatelného. To něco, se týká  hlavně techniky, kterou chce ovládat, takže vše co svítí, bliká, má čudlítka a reaguje na mačkání.

Mé krásné, roztomilé miminko se během milisekundy promění na critters co nevidí, neslyší a do svého řvoucího projevu dává úplně vše až tak, že totálně zrudne a nemůže ani dýchat. ~ tak jak si to představujete, tak ještě tak 100x hůř a to bude ono ~
Někdy se musím nadechnout a počítat, někdy naprostá kapitulace, někdy mu k tomu zpívám ~ to se rozeřve ještě víc, když vidí, že jsem v klidu ~ a někdy prostě čekám. Těžko říct jaká reakce je ta správná, většinou ale zabere něco, co je hlučnější než on, aby se probral. ~ ale věřte mi, takových věcí moc není ~ Občas taky zvítězí má crazy chvilka, kdy vystřihnu představení, za které by mě vzali do blázince, ale úspěch se brzy dostaví, jeho mimika se na pár vteřin změní v úsměv, protest je ale silnější než on a hned pokračuje.

Převlíkání a nandavání do kočárku je další kapitola, to je ještě tuning navíc, abysme se nenudili.
Radši ho tam dávám doma, dělat to venku, myslím že už na nás volají sociálku, dítě se totiž projevuje, jako když ho vraždíme.

Jen co se dotkne kočárku, tak to začne. Vypruží se na hlavu a paty a je v úplné křeči, takže se s ním nedá nic dělat. ~ doplňuje to svým sopránem, samozřejmě ~ Už jen stačí ho udržet aby nevypadl, loktem ho tlačit dovnitř, dát přes něj pás, což jde dost těžko v jeho poloze vzhůru, a je to. ~ vychytala jsem nandavání na čas kdy je tak unavený, že už na to nemá sílu, yes :) ~

Pak ale přijde úsměv a vše je zapomenuto, použije ten šibalský, ví co zabere. :)
Až na tyhle scénarie, které k tomu prostě patří, je to zlaté, hodné a hlavně spavé miminko :)

Na druhou stranu když pominu scény jako vystřižené z hororu Vřískot 1,2 a 3, ~ myšleno když si dovolim nezastavit se u čehokoli co má tlačítka~ roste mi z něj opravdový gentleman, protože ho rozčiluje i to, že mi neotevře a nezavře dveře. ~ určitě to je tou dobrou etiketou :), ne že by ho lákaly dveře.

Ovšem úplně nejlepší trik je puštění jeho oblíbené pohádky, do té chvíle řvoucí "netvor" zkamení a je povolný všemu, dokonce i bez protestu baští. ~ opravdu strašně nerada používám techniku dnešní doby, ale pro chvilku ticha, cokoli :) ~

Když se vše bere pozitivně a s humorem, výsledky se dostaví.

Takže má rada pro ty co prožívají podobné: Keep calm and be crazy.

Vaše BYLYLU