pondělí 19. listopadu 2018

BERLITZ PRAHA ANEB ANGLIČTINA HROU ~ L ~




ANGLIČTINA A DĚTI....v téhle ambiciózní uhoněné době by každý rodič, nebo aspoň většina ~ chtěl aby jeho dítě, krom dobrého vychování a vzdělání, také umělo nejlépe "od narození" anglicky.
A já to chápu, tento jazyk je všude, naše možnosti cestování jsou skvělé a při znalosti jednoho a více jazyků máme hned více příležitostí na lepší placenou práci, tudíž spokojenější život a spokojené rodiče, že jejich dítě něco dokázalo.  Dost často slýchávám dva názory, jedni tvrdí čím dříve se dítě bude učit cizí jazyk, tím lépe, protože se rychleji naučí. A Ti druzí říkají, je potřeba aby se dítě nejdříve naučilo perfektně svůj rodný jazyk a až pak se učit jiný. Upřímně, líbí se mi obě tvrzení a teď si vybrat.

Každopádně dle svých zkušeností už teď vím, že malé děti, mluvíme o věku kdy začínají mluvit, se opravdu dokážou učit cizí jazyk kosmickou rychlostí. Můj syn ve dvou letech si párkrát pustil na Youtube song ABC a pak mi tu vystřih Anglicky abecedu bez chyby, že jsem jen valila oči, to samé s čísly. Já mu to pak opakovala v čeština takže hodně rychle uměl obojí. Má sestřenice si vzala Američana, mají 4 malé děti a je úžasné vidět jak dokážou pochytit oba jazyky naráz. Neskutečné jak 3 letá Illi přišla a na mamku plynule česky jen se objevil táta a úplně přepla na Angličtinu s přízvukem rodilého mluvčího, což bylo dost k naštvání při představě mého doposud pomalu 20 letého Anglického vzdělávání a nikdy nebudu na úrovni tohoto 3 letého dítěte. No nic. Proto jsem se rozhodla, že své děti v jazycích  podpořím jak jen to půjde.

Dostala jsem možnost docházet na Anglické hodiny pro děti s rodilým mluvčím každou středu do Centra Chodov od vzdělávacího centra BERLITZ ~ www.berlitzpraha.cz ~. Je to úplně nahoře ve Family zóně, tam jak je mraky jídla a záchody, hned vedle je dlouhá chodba se stolečky, židlemi a hračkami pro děti. Hodiny jsou rozdělené dle věku, my jsme ve skupince pro ty nejmenší, což je od 14:00-14:45. Učitel je úžasný, dokáže děti rozesmát a vlastně si tam jdou malovat, zpívat a skákat, takže za mě učení formou hry je super a jeho AJ podvědomě vnímají a opakují. Dokáže je přesvědčit, když se jim zrovna nechce a ví přesně co je zajímá. Například na Maxe mluví jako že je Super Mario, takže ten je v sedmém nebi. :) Tyto hodiny jsou pro všechny ZDARMA!!! ~ což je až neuvěřitelné, protože hodiny AJ s rodilým mluvčím jsou za nemalé peníze ~ stačí se jen zaregistrovat do Centra Chodov zde: www.centrumchodov.cz a je to! Můžete vesele chodit a nenuceně děti vzdělávat aniž by někde seděly v učebně a nudily se. A pokud máte s sebou mimčo jako já, tak není problém ho tam mít také, jak můžete vidět na fotkách Izi si to dost užívá. :)

Zkuste a uvidíte, takže se potkáme každou středu v Centru Chodov. :)
Co si myslíte o vzdělávání dětí v AJ vy???

Těšíme se na vás.

Hezký den.

Vaše BYLYLU












SHARE:

úterý 24. července 2018

Pilníkovo odpoledne 13 aneb akce roku ~ L ~


Rozhodla jsem se, že tipy na výlety, restaurace, kulturní nutnosti, ale hlavně akce vám budu psát maximálně týden dopředu. Důvodů je mnoho, jeden z nich je, že bych opravdu nerada, aby jste na to zapomněli, když to napíšu 2 měsíce předem ~ to by se stopro stalo mně ~  A dlouhodobé věci jako jsou dovči, či oslavy se plánují měsíce dopředu, to byste nemohli tak i tak, proto si myslím, že pokud nemáte co dělat následující víkend, řešíte to týden či pár dní dopředu, nebo aspoň u nás to tak probíhá. :) Jsme lehce neplánovací. :D

Ráda bych vás pozvala na jednu úžasnou akci, která se bude konat už tuto sobotu 28.7 od 14:00 v areálu ŽPSV Čerčany. Je to už 13 ročník a já nechápu, jak to ten létající kluk zvádá všechno organizovat. Takže ty kdo milují adrenalin, extrémní zábavu, vysoké skoky a nebo jen vůni výparů z výfuku stejně jako já tak rozhodně doražte. YES, jedná se o PILNÍKOVO POZDNÍ ODPOLEDNE 13 !!!!!!!! 

Petr už to pořádá neskutečných 13 let a přijde mi, že rok od roku to má promakanější a víc a víc zajímavých hostů.

Tentokrát se můžete těšit na:

Ofiko mistrovství Čr v FMX, kde vám to předvedou nejen borci z Čr, ale z celého světa
Salta na trampolíně od gymnastů Flyingboys
Bojovníky thajského boxu z Hanuman gym Praha pod vedením Petra Macháčka 
Pilota Red Bull Air Race Martin Šonka vám zamotá hlavu v oblacích 
Daniel Landa a Divokej Bill se postarají o muziku během celé akce
Prague Catering zajistí aby se i vaše žaludky měly královsky 

Samozřejmě tam bude spousta programu a soutěží o skvělé ceny i pro děti. 

A jak bývá zvykem, taková akce je potřeba oslavit, můžete se tedy těšit na afterparty, kde vás čeká DJ a pořádná zábava. Místo nebude daleko od akce, takže ideál, bude v Čerčanská Koupadla.  

Petr opravdu myslí na vše, takže si zase nezapomněl objednat super počásko, tak ho doražte podpořit.
Vstupné je dobrovolné. :) Jelikož to dělá s rodinou a pár sponzory z vlastních zdrojů, vše potěší. :)
Parkovat se dá na poli cca 3 minuty od areálu akce

Vidíme se v sobotu v Čerčanech, těším se na vás, s kým se tam potkám??  :)

Vaše BYLYLU







SHARE:

středa 4. července 2018

Fen aneb záchrana probdělých nocí ~ L ~

FEN, jakožto nutnost každé ženy, holky, paní, slečny, dívky, ale i maminky. Jak jistě všichni víme, miminka milují ~ nebo aspoň ty moji dva ano ~  bílý šum a krom tlukotu srdce, deště, vysavače nebo šumějícího rádia tam taky patří prach obyčejný fen.

Mateřství je někým považováno za nepřetržitou dovču, kdy si my, mámy vlastně jen užíváme a ještě za to pobíráme strašně tučnou výplatu za kterou bysme možná ani ty děti neuživily, natož ještě sebe. No co na to říct, asi jen no comment, my víme svý, že? Nevím jak vy, ale já měla ten první půl rok až rok celkem záživný a v noci jsem toho moc nenaspala, což znamená, že bych si z fleku mohla střihnout roli zombie ve filmu a ušetřili by i za vizážisty, a to se dost vyplatí.

Po každodenním nošení a uspávání v náruči s houpáním a chozením, jelikož princeznička nechtěla takový modní doplněk, miminkovský šperk, jako je dudlík, nechápu, POZOR, přichází něco, co mi těch x hodin zachránilo a já mohla mít ty kruhy pod očima o pár milimetrů menší. Ne není to korektor!!! PUŠTĚNÍ TEPLÉHO VZDUCHU Z FENU NA BŘÍŠKO, ano to je ono,  je to banální, možná to všichni víte, že to funguje, nebo třeba u někoho ne, ale moje obě děti to milovaly. Stačilo zapnout a hřát, oni se z běsnících řvoucích šelmiček jako lusknutím proměnily v šípkové růžeňátka. Byla to nádhera a hluk fenu oproti jejich sopránu, slast pro uši. U Isabellky jsem to vytunila do stadia, že stačilo i ten fen mít jen zapnutý na studený režim a položený na zemi, ona pak spala jako miminko, doslova. :) ~ a já taky, sice teda sama, protože tohle už manžel moc nedával :D ~ jediné koho jsem litovala, byli sousedi, my jak jistě víte už jsem to mnohokrát zmiňovala, spíme s otevřeným oknem i v zimě, obávám se tedy, že jsme se o naše noční hlučné seance lehce podělili. No zatím nikdo nic ze slušnosti neříkal, tak snad dobrý. :)))

Pak je další level, při usínání pouštím MOZART FOR BEDTIME , posílám odkaz na youtube, kde máte třeba nějaké ukázky, musim říct, že je to dost uklidňující i pro mě po náročném dni. A samozřejmě to vzdělává ty malé mozečky ~ ten můj už asi nic nezachrání :) ~ zatím co spí. :) Ještě je appka jménem "Baby sleep sounds", kde ty bílé šumy můžete pouštět taky, pokud třeba preferujete moderní technologie a nemáte doma fen. :)

No a to je vše, takže to je jen takových pár tipů, jak na miláčky v noci, pokud neznáte, zkuste, třeba někomu zachráním pár probdělých nocí. A pak mi dejte vědět, jestli to fungovalo. :)

Máte nějaké své zažité způsoby co fungují proti křiku když už ani mámina náruč nepomáhá? A to už je co říct, t je totiž ze všeho nejlepší. :)

Krásný den přeji

Vaše BYLYLU






SHARE:

sobota 9. června 2018

ATTITUDE aneb značka pro náročné ~ L ~


BIO, proč by matka měla řešit bio, když to z dětí leze pořád stejný ~ BIO :D
Slyšíme to ze všech stran a je to teď tak trendy, že by jeden čekal i BIO šroubky do poličky :D Přiznávám se, nikdy jsem moc neřešila, abych jedla bio stravu, njn zabte mě, ale od té doby co mám děti, lecos se změnilo, co si budem povídat, spánek, volno, (ne)čas na kávu ~ teda krom pokecu s holkama co se samozřejmě nepočítá ~, večerní hrátky se proměnily v takovéto ~ tak co lásko . . . .  jde se spát ~  prostě  celkem dost věcí. Jednoduše na nic není čas a tak asi chce alespoň nějakou tu změnu v tom chemickém koktejlu co do sebe, na sebe, pod sebe i za sebe denně napereme.  Ale jakože bio matka zase nejsem to prrrr. K tomu mám ještě daleko, teda doufám.

Já a mé druhé já ~ manžel ~ máme hodně známých, kteří jsou nemocní rakovinou, jsou to mladí lidé a je to hrůza, ale nesou to statečně, bojují a je v tom i dost poučení. Nikdy toho tolik nebylo jako teď, proto jsme si položili otázku: PROČ? Naše moderní, uspěchaná, stresující doba na tom určitě svou zásluhu má, ale taky když se rozhlídnu kolem sebe, už tolik věcí je z plastu, tolik chemikálii používáme na úklid domu, atd. Prostě opravdu vražedný chemický koktejl. Na druhou stranu bez chemie by to asi taky nebyl med, je to ale jen o poměru a o tom já bloncka přeci jakože dost vím ~ vždyť už umím odměřit větší půlku~ :D.

A tak jsem si řekli, že aspoň něco málo změníme, zkusíme to, nějak se začít musí, pomalu ale jistě, nenápadně, funkčně. Žít úplně zdravě? Nesmysl, ale každá změna se počítá, to zase jo. A tak bylo nebylo, začala jsem a to rovnou přírodní kosmetikou a drogerií značky ATTITUDE. Myslím si, že dost z vás už jí zná a kdo ne, tak ten pozná. Manžel na to jde zas přes jídlo, ale protože tak děsně rád vaří, tak se mu do toho nemíchám, i když mě samosebou nejvíc moc trápí, že nemohu vařit já pššššššš.

Líbí se mi, že je to čistě přírodní, hypoalergení, takže na ty moje dvě miminkovské kůžičky ideální  a šetrné k našemu zdraví i paní přírodě samo sebou, obaly jsou sice plast, ale ten co se recykluje nejjednodušeji.
Vyzkoušela jsem pro děti: Sprchový gel v pěnové konzistenci, ~ na ty živější děti a draky se to roztírá fakt dobře a rychle a stačí málo ~,  pěnu do koupele ~ ta její hrušková vůně je tak silná, že bych to učuchala, taky to tak máte, že u něčeho přilepíte nos a nemůžete se nabažit? Tak to je TA ona, věřte mi.~, dětskou zubní pastu ~ přiznávám se bez mučení, tu používám spíš já, mého syna, narozeného ve znamení panny je těžké, spíš zcela nemožné přesvědčit do něčeho jiného než má oblíbené nebo zná, ale dopracujem se k tomu časem, tak určitě ~ , neparfémovaný krémík po koupání, vlhčené ubrousky na královské pozadí princezny Isabelly, používám hlavně na cestách, doma to jistí kohoutkovka, pak čistící prostředek na podlahy, spešl čistič na koupelny a osvěžovač vzduchu.

Nevím jak u vás, ale moje dítě donutit na jakoukoli hygienu je teda za trest, každopádně když má nějaká značka zvládnutý hezký obal tak to jde celkem samo, takže on už ví, že myška ho mydlí, kačenka dělá bubliny ve vaně, atd. Já teda ujíždim na všech možných krabičkách a jsem oběť reklamy, doporučení a obalového designu. A to když je to funkční a k tomu to ještě krásně vypadá, tak co víc si přát. A to vše má značka ATTITUDE teda zvládnuté na jedna rovnou s kometou. :) ~ prostě jsou totálně "kjůůůůůt", chcete je mít, musíte je mít.

Já rozhodně nejsem typ "blogerky" co by se bála napsat špatnou recenzi a psát tady nějaký nepravdivý blafy o tom jak je něco božský přitom to vemu a vyhodim, to fakt teda ne, fuj, ble. Takže s klidným svědomím a spokojeným srdíčkem můžu vřele doporučit. Mají toho samozřejmě mnohem víc a čeknout to můžete na jejich webu BABYSTART
Já mám teď zálusk zkusit krémy na opalování, letos to teda pálí fest. Mají dětské i dospělé, takže celá rodinka bude zachráněna. :)

No a teď už jen dokumentace ať se pokocháte.
Jakou kosmetiku na děti používáte vy?
Krásný víkend všem,

Vaše BYLYLU










SHARE:

pondělí 28. května 2018

Gentlemani na ústupu aneb nemáme to lehký ~ JVO ~



Já vám nevím, co to s tím světem je. Dnes a denně svádím závod na 10 metrů s letmým startem abych vůbec dokázal předběhnout ženu a otevřít jí dveře (pro info ve státech bych šel rovnou do báně za děsivé harašení – njn jiný kraj jiný nemrav). U těch dam, co znám to řeším s menší mírou vydané energie a prostě zahlásím „doufám, že tě nenapadlo na tu špinavou, nechutnou, bakteriemi nacucanou kliku šahat“. Světe div se, to celkem zabírá :D. Je toho mnoho, co se v dnešním světě nedá jen tak zvládnout, prostě být opravdovým mužem, jak mě učil dědeček, není ani malinko lehký.

No a já vím jak nelehký je býti gentlemanem.

-1- Bacha na charita v módu autopilot

Nevěřím, že to jakože neznáte, prostě jedete den na 110% (jj matematicky kravina vím, ale když já za komára slyšel, že naši zemědělci oseli 110% orné půdy, tak to asi musí jít, že ano :P) a lítáte ze schůzky do schůzky jako hadr na koštěti. Prostě takový ten normální den moderního zaměstnance v kapitalisticky šťastném světě :D . Jedete si trubkou (metrem) ze Smíchova na Můstek a říkáte si, to je dneska krásný den, tedy, že cirka 20 metrů nad vámi se odehrává hezký den, svítí sluníčko, vy se ženete do další schůzky, oběd se zase nekoná a všichni se potěj a nevoněj a vůbec (já jsem samossebou voňavej po fialkách i když je 35 stupňů :D). No a ta chvilka zastavení u mastné tyče vede k hodnotným myšlenkám jako: „Co jsi dneska Edánku pro svět udělal?“ (Edánku si tajně říkám, když se sebou mluvím, což je příznak šílenství, takže to rovnou popírám). Ono to tím Tubem pěkně utíká, takže se ani nenadám a točím ostrou levou u NewYorkeru, když tu v periferním vidění shledávám ženu, jež mi poskytne jistě hřejivý pocit naplnění, že jsem se dnes také udělal nějakou tu dobrou věc. Celkem hezky staročeksy oděná ženština s kalíškem svírajíc v obou dlaních stojí na příkopech, a s lehkým potřesem rukou žádá o pomoc. Je zvláštní, stojí tak důstojně, klidně, vůbec nepůsobí zoufale. Asi to sluníčko, to jí nabilo. To vše dokáži s precizností Sherlocka Holmese odhalit periferním viděním v 2 milisekundách co potřebuji na ty tři kroky kolem ní. Jedu jako robot na dobrotu, sahám do kapsy, v hlavě se již utěšuji pocitem blaha z vykonaného dobra, tasím padesáti korunu a jakoby nic, bez váhání, bez hnutí brvou, s pokorou v tváři k osudu druhých vyšlu naší nejtěžší českou minci do papírové kasičky. Žbluňk! Co žbluňk? TWL jak žbluňk, nechci žbluňk, já chci CINK! Cink není, brzdím otočka pohled a je to tu. Ani jako Watson bych neobstál. Právě jsem stařence na výletě totálně zmrzačil kafe nechutně ohmatanou mincí, která to kafe ani nezaplatí. Kelímek Costa Coffee naznačuje, že ta stará paní zaplatila zbytek důchodu, aby si ho dala. Hanba, stud, sevření, prosím ať jsem neviditelný. No ale nejsem (a o váze to jakože není). Jsem jediná rudá tykev, rajče, jabko, na ulici a všichni to vidí. Děs. Paní kouká do kelímku div slzičku neupustí a staročeskou krásno mluvou mě dokonale zahubí „Panáčku, dyk já se tak pěkně voblíkla a oni ze mě udělaj ňákou žebrotu“. Fakt jsem nevěřil, že ještě někdy budu koktat. NJN prokoktal jsem se k nové kávě a příběhu co si za rámeček nedám.

Tedy rada první, nekonejte dobro v záklonu, jen co se narovnáte, zjistíte, že budete potřebovat sami pomoct.

-2- Nebuďte pyšní na své gentlemanství, ono se Vám to vrátí

Neunaven nezdary a zároveň povzbuzen zdary v neutuchajícím bojem proti genderové rovnosti, prostě chlap má těch pár věcí dělat a basta (koho může urazit, že ho necháte sednout, přisunete židli, nebo mu dáte přednost, či otevřete dveře :D, že?) jsem se vydal do Spojeného Království na konferenci a těšil se do světa kde se ještě nosí stará dobrá slušnost. Nabuzen pocitem, že jedu mezi „své“ jsem se nemohl dočkat co mi cesta přinese. Hmmm a přinesla. Teď mi dochází, že v tom bude asi metro, špatná karma díry v zemi, protože i tahle zkazka je z metra. Tedy den probíhá, jak má, letadlo letí, vlak jede, konference konferencuje a po cestě zpět se přesouváme i metrem. Potkávám spoustu krásných a zajímavých lidí a všici se tak pěkně slušně chovají (já vím, že i London má své stinné stránky, ale já je vidět nechtěl) Standardně oděn v obleku s dřevěným motýlem (miluju beWoooden) stojím důstojně v Subway (tak se v Londonu trubce říká) a je to tu. Přijde první žena a než se usadí, ptá se zdali si nechci sednout. Kouknu kolem sebe a zjišťuji, že to fakt myslí na mě. Hledám nějaké pojítko, proč by se ptala zrovna mě, ne? Sem chlap, ona žena, tak je to jasný, sedět má ona. O dvě stanice dál odchází, dál stojím tlachám s kolegou, když mi na rameno poklepe další žena, resp. dívka, takovéto stvoření z pohádky o lesních vílách. Upravená, krásného vzezření, říkám si, potřebuje poradit, je to tu, vycajchnuju se jako gentleman. Napnu hrudí a táži se co by ráda, jak mohu pomoci. Prd, rána do týla, ptá se jestli si nechci sednout. Co to s těma ženskejma v Londonu je? Copak nevědí, že se sluší, aby si sedla žena? A ještě když raději stojím zády k tomu místu, aby jako nebylo pochyb, že si fakt sednout nechci?  Rozbor číslo II, Sherlock Holmes opět v akci. Kladu sám sobě otázky? „Nebo že by to mohlo být tím, že vypadám, jakože fakt dobře a důstojně? JJ, to bude tím. Když se tak kolem rozhlédnu, jsem tu jediný v motýlku, vypadám fešně, určitě je to tím, že jsem takovej kluk jak brousek (jen na mě plivnout, řekla by babička).“ Závěr je jasný, je to tím, jsem sekáč, jsem světlo vagónu a každá žena by mi ráda alespoň touto drobností poskytla službu. Musím pro ně mít pochopení, Anglie je nevlídné místo a je radost potkat gentlemana jako jsem já. No a když už jsem na vrcholu vnitřní domýšlivosti přijde realita. Ta mladá dáma vstane, já na ní přestanu zírat, poprosí pána před ní, aby jí pustil projít. On se uhne a tu Edánek vidí co je nad místem za obrázek a tím se vše, byť krutopřísně, vysvětluje. Místo pro invalidy a starší. Takže jakože spářka. Hero to Zero. Gentleman na kolenou. Můj vnitřní Shlerlock podruhé zklamal. Vynáším si tu soudy nad společností a ona se chová jen slušně k staříkovi (což tedy nevím, jak na to ty ženštiny přišly) a ptá se zdali by si ve svém pokročilém věku nesedl. Kouknu kolem a dojde mi, že s mým vzrůstem jsem jen divnej hobit, možná tak čaroděj prvního stupně, chjo.  

Tedy rada druhá – nestůjte s motýlkem u místa pro nemohoucí, hned vás někdo pustí sednout :D a to fakt nechcete.



No a závěrem: Je třeba abyste si vy ženy (pro genderově vyvážené upřesnění „vy ženy“ = reprezentantky něžného pohlaví, které jsou námi muži uctívány, milovány a jednoznačně full respect) tedy je třeba abyste si vy ženy uvědomily, že jen co se narodíme, usměrňujete nás chlapečky, mladíky a mladé muže abychom něco dělali anebo naopak nedělali, prostě nás vy ženy matky peskujete. Ve škole nás z 90% peskujete zase vy ženy učitelky a pak v době puberty se rozhodnete, že už nás vy ženy partnerky peskovat nemusíte. To je ale chyba. Jak jako máme vědět, že se máme chovat a dveře otvírat a sedět pustit a vodu dolít atd., atd. když to najednou nevyžadujete?  Nechci to házet na vás, ale my to opravdu potřebujeme, jsme zvyklí na to, že nás směrujete a tak pokud chcete abychom se chovali, a to vy přece chcete, tak nám to nedejte zadarmo, jsme zvyklí na to, že ty důležité věci bez peskování nejsou důležité :D Konec konců mám teorii, že se dneska chlapi nežení, páč mají strach, že je nebudete peskovat a oni proto nebudou vědět co se po nich chce.
Jak říká doba je těžká, a jedna rada pro vás ženy, hlavně nás nepouštějte sednout, tedy především když je na nás vidět, že si při nejmenším ještě myslíme, že nám to sekne :D

Vaše JVO






SHARE:

pátek 27. dubna 2018

AXKID MINIKID aneb když na cesty tak bezpečně a růžově ~ L ~



Jízda v autě, taková banální věc, kterou většina zažívá dnes a denně, pro někoho znamená rychlost, adrenalin, pohodlnost, zážitek, štěstí a pro někoho, kdo je máma 2 malých dětí, má mlíko v hlavě a je lehce psychicky porouchaná, děs, hrůzu, křeče, brzdění nohou na sedadle spolujezdce, trhání madla u dveří, a částečný kómat ze dlouho zadrženého dechu. Ano, přesně tak jsem se začala cítit po prvním porodu, kdy se mi pár hormonů dostalo do hlavy a lehce si tam pohrály a je to jak to je, no děkuji pěkně. Tyto pocity jsem zažívala/zažívám hlavně na dálnici, mám totiž takové stavy a představy, že auta, hlavně kamiony, které jedou vpravo, tedy v pomalejším pruhu, tak mi tam zákonitě určitě vjedou. Občas mi přijde, že si to i přivolám. Děti v autě ve mě samozřejmě promění matku ochranářku, takže o to víc se to stupňuje. Jen bych ráda upozornila, ~ ikdyž se tomu bude těžko věřit ~ že když jsem řidič já, tak je samozřejmě vše v naprostém pořádku a ničeho se nebojím. :)

Snad ani nemusím popisovat mé pocity, když jsme jeli před pár týdny zpět z naší dovolené z Německa v 10 večer a dálnice byla pokrytá čerstvě napadaným sněhem a stále chumelilo, tak to je můj psychický kolaps. V takovém případě bych uvítala Rohypnol a klidné snění. Všichni jeli 50, protože prostě nebylo nic vidět a klouzalo to neskutečně, jen my museli jet v rychlém pruhu 90, cesta nám trvala 4 hodiny a možná bych své nadechnutí a vydechnutí spočítala na jedné ruce. Jedním slovem příšerný!!!! Ale můj muž mi neustále opakoval, že on na sněhu jezdit umí, tak ať se dám do klídku, opravdu jsem mu věřit chtěla, ale bylo to silnější než já, takže si chudák cestu vysloveně užil po boku hysterky.

A jelikož jsem teď v tomto směru lehce mimo, potřebuji mít pro své děti bezpečné sezení. Isa se blíží do věku a vzrůstu, že brzy opustí svou malou cestovní skořápku, musela jsem tedy začít jednat a poohlížet se po něčem větším. Procházela jsem spoustu článků, názorů, recenzí, a jako nejbezpečnější mi vyšla sedačka proti směru jízdy. Výběr celkem je, jsou tu značky známější a méně známé, ale jako zázrakem se mi do cesty doslova skočila švédská firma AXKID, májí zastoupení i zde u nás, která vyrábí jedny z těch nejbezpečnějších autosedaček pro děti a specializují se na sedačky proti směru jízdy pro co nejdelší použití. Říkají o sobě, že jsou POSEDLÍ BEZPEČNOSTÍ, takže pro mě nejideálnější stav. Nemám tolik spoluprací, dělám jen ty, o kterých jsem přesvědčená, které sama používám a chci je doporučit dál, ale z této jsem upřímně nadšená a strašně vděčná. Mohla jsem si tedy pro Isabelku vybrat, vše jsem konzultovala s paní přímo z firmy ~ hezky jsem si tedy oprášila angličtinu :) ~ a nakonec jsem si vybrala jejich novinku Axkid Minikid, která je určená od 0-25 kg (125 cm), ~ je tedy pohodlná a prostorná i pro větší děti ~ takže pro nás ideální když je od narození, je roztomilá, úžasná, nádherná a hlavně RŮŽOVÁÁÁÁÁÁ :) určitě se mnou sdílíte mé růžové nadšení, když víte jak barevně na tom teď po porodu své holčičky jsem. :) Jednání s firmou bylo rychlé, profesionální a moc milé.  Jejich web je jednoduchý a uživatelsky příjemný.  Instalace této sedačky je na pásy, upevnění je samodotahovacími pásky, takže ta sedí jak přikovaná, nehne se ani o milimetr, mají to opravdu precizně vymyšlené. ~ takže jak dělané pro mou vyrovnanou mysl ~ Nevěřila bych, ale věřte mi. :) proto je instalace malinko delší ale efektivní aneb stojí to za to, zvládla jsem to i já, blondýna :) V nabídce mají samozřejmě i s izofixy, pokud někdo upřednostňuje. Takovou hezkou přidanou hodnotou je 5 poloh náklonu na pohodlíčko a 7 poloh opěrky hlavy podle velikosti dítěte. Na boku je připevněná ochrana v případě bočního nárazu, uvidíte na fotce. To jsou takové detaily, které já hrozivě oceňuji, protože věřím, že mají smysl. Má nespočet testů a ocenění a můžete si vybrat z 5 různých barev. ( černá, šedá, petrolejová, růžová a červená plus černá zmenšovací vložka ) 

Tentokrát jsem vám značku představila a sedačku nafotila samotnou i s princeznou Isou, která jízdu v autě zrovna nevyhledává a většinu cest nám zpříjemňuje svým pištivo-řvoucím zpěvem, se teď usmívala a hrála miliuse neviňátko, ze všech možných úhlů, které mi náš vůz dovolil, dokonce jsem i vlezla do kufru aby byla hezky vidět zezadu, tak si toho važte :)
Příští článek cca za 3 měsíce bude o testování s informacemi o sedačce v terénu. :)
Shrnutí: V hlavní roli růžová sedačka Axkid Minikid, růžová, jak jinak, modelka Isabella a naše bílá láska Renault Grand Scenic.

V případě jakýchkoli dotazů jsem tu pro vás. 
Jaké sedačky máte pro vaše nejmenší vy? 

Vaše BYLYLU



















SHARE:
© byLylu. All rights reserved.
Blogger Templates by pipdig